(29.7. – 31.7.2014)
S kamarádem jsem vyrazil do Alp, do Wilder Kaiseru. Ani jeden jsme tam ještě nebyli, což je ostuda, kterou chceme na stará kolena napravit. V plánu máme čtyřdenní trek po vyhlášených místech těchto kopců.
29.7.2014 V Čelákovicích je horko a sucho. U Plzně ještě svítí slunce. Po překročení německo-rakouské hranice se na předním skle objevují kapky. Na parkovišti Grieseneralm drobně prší a okolí mizí v mracích. Za hodinu a půl docházíme na chatu Stripsenjochhaus na kůži promočení. Ještěže máme prezervativy na rance, tak se můžeme převléci do suchého. Navečer pršet přestává a dokonce se mraky na chvíli protrhají. Plní nás to optimismem.
30.7.2014 Ráno prší, stejně jako pršelo celou noc. Naše oblečení jakž takž uschlo a co neuschlo dosoušíme živočišným teplem. Činorodého přítele začíná nečinnost deprimovat. Za každou cenu musí mít vrchol. Zdá se mu, že už skoro neprší, tak vyrážíme dobývat Stripsenkopf (výška 1807 m, vzdálenost od chaty 35 minut). Vrchol je ozdobený šestibokým vyhlídkovým altánem japonského stylu. Výhled je poněkud jednotvárný – mlha přede mnou, mlha za mnou. Na chatu se vracíme na kůži promočeni.
31.7.2014 Celou noc lilo a lije i ráno. Naše oblečení jakž takž uschlo a co neuschlo dosoušíme živočišným teplem. Činorodý přítel podléhá depresi, tady už být nechce. Před polednem se nám zdá, že prší méně, vyrážíme tedy. Za hodinu a něco jsme zpět na parkovišti Grieseneralm promočeni až na kůži. Z rádia v autě se dovídáme, že východní Bavorsko a Salzbursko zasáhly lijáky a záplavy. Takže jsme nakonec nedopadli nejhůře. V Čelákovicích je stále horko a sucho.
Laďa Krejčí