24 – 25.10. 2009 jsme se sešli na posledním slanění. Tradiční místo pro podzim je Bořeň. I tentokrát jsme zvolili tuto oblast s možností jištění klasickým „železem“. Ačkoliv já osobně jsem měl za sebou pro mne relativně úspěšnou pískovcovou sezónu, očekával jsem bezproblémové lezení.
Začali jsme na jihu obl. Skalní hrad ve třech dvojicích. Já + brácha, Mirek +Ondra, Čenda+Jarda z Benátek. Já jsem zvolil hned Promenádu za 5, ale po 10m s dvěma pochybnými jištěními a odvážnými kroky po škrabkách bez vstupů jsem po 15min. hodil zpátečku. Na Bořni, jak už to bývá, vypadají cesty zespoda jednoduché, ale i tady všechno chce svůj čas. Přešel jsem na Lesson one –4 po Čednovi, což už bylo lepší, ale stejně jsem se vybál. Po nás tuto cestu zopakovali ještě Lukáš s Martinou, kteří dorazili později. Pak jsme přešli na „Nádvoří“ a dali klasiku Špinavé necky za 4. Necky nebyly špinavé ale oklouzané, naštěstí dobře zajištěné. Tady jsem si zpravil chuť a přešli jsme na „Dóm“ 4+ po Mirkovi, což jako předešlá cesta byla bez kruhu, ale od půlky nahoru jsem si užíval exponovaného pilíře – výška cca 25m.
Pak jsme se přesunuli ke Stěně u pašeráka a vybrali kompaktní jemnou stěnku se třemi „železy“ – Klistýr 5-. Závěrem jsme se připojili k Čendovi který lezl na Ďáblovu kazatelnu Starou cestu 4 a pak zkoušel Údolní cestu 6+. My jsme dali společně s Mirkem a Ondrou Koutovou 4 (původně za 5). Čenda ještě vytvořil Čelákovickou var. na stěnu u Ď.K. a my jsme již za šera prchali na objednané menu do chaty. Smažák i kuřecí plátek byl OK. a mírně nasládlý Zlatoprapen 11 taky. Po Bobulích I. jsme dali kulečník a zakončili úspěšný den. Druhý den jen v 6 jsme ambiciozně vyrazili na sever ale po delším hledáním jsme přišli k východní stěně se značně zeleným nástupem. Hustý déšť ukončil naše úvahy do čeho se pustit a zvolili jsme jistotu v podobě pepřové kotlety na chatě. Jak se říká: „Konec dobrý všechno dobrý“.
Autor: Michal Křena