4. Počasí a hory

autor: | Led 1, 2002 | Meteorologie

Zdroje informací o počasí a možnosti jejich využití pro bezpečný pohyb v horách.

1. Zdroje informací o počasí

Chceme-li si udržovat trvalý přehled o stavu a vývoji počasí, což je jedním z důležitých předpokladů bezpečného pohybu v horách, mě-li bychom vědět, kde a v jaké formě můžeme nezbytné údaje získat. Je patrné, že množství a kvalita informací o počasí budou v jednotlivých fázích (příprava, působení v horách) často značně rozdílné, od velkého objemu údajů v období přípravy na výjezd až po pouhé vlastní pozorování v průběhu túry.

a. Hromadné sdělovací prostředky

Periodický tisk – veškerý denní tisk uveřejňuje vrozličných podobách předpovědi počasí, avšak zpravidla pouze na 24 hodin. Pro naše potřeby jsou však prakticky minimálně využitelné, především z hlediska velkého zpoždění, se kterým se dostávají k uživateli.

Rozhlas – je již použitelnější prostředek, předpovědi počasí zpravidla na 12 až 24 hodin, případně až na 3 dny, jsou pravidelně a často vysílané a tím si zachovávají svoji aktuálnost. V zahraničí je však nezbytná velmi dobrá jazyková vybavenost.

Televize – velmi důležitý zdroj informací využitelný především v období přípravy. Zvláště veřejnoprávní televize poskytují velmi spolehlivé předpovědi do 3 dnů, ale dobré jsou i vyhlídky počasí na následující zpravidla třídenní období. Jazykové znalosti již nejsou tak důležité, pokud ovšem ovládáme základy meteorologie, neboť relace jsou doprovázené synoptickými mapami, snímky z meteorologických družic a radiolokátorů apod.

b. Internet

V současnosti zřejmě nejdůležitější zdroj informací o počasí při přípravě výjezdu do hor, ale i při příjezdu do oblasti našeho působení, pokud si před odchodem do hor najdeme čas navštívit některé z informačních středisek příslušného turistického centra. Při znalosti potřebných webových adres lze na internetu získat nepřeberné množství velmi kvalitních meteorologických údajů poskytovaných jak národními meteorologickými službami, tak i organizacemi na komerční bázi. Především je dále dobré znát adresy alpských horolezeckých svazů a spolků, které na svých webových stránkách vždy uvádějí přehledy o stavu počasí, v různých formách předpovědi a také odkazy na zmiňované meteorologické instituce. Proto se zde omezíme pouze na upozornění, že na veškeré horské svazy a spolky lze proniknout cestou webové stránky Světové horolezecké organizace (www.uiaa.ch). Obdobně na stránky národních meteorologických organizací lze proniknout přes Světovou meteorologickou organizaci (www.wmo.ch). Tyto dvě webové adresy nám umožní získat jakékoliv informace o počasí prakticky z většiny zemí světa.

c. Telefon a osobní kontakt

Tyto zdroje vyžadují samozřejmě dobré jazykové znalosti, ale lze je využít již přímo v horách jak na chatě nebo při bivakování a případně i v průběhu túry. Meteorologické služby poskytují po telefonu nejen přehledy o počasí ze záznamníku, ale také i konzultační službu (čísla uvádí každá meteorologická služba na svých webových stránkách – viz odst. b.). Kdo disponuje kvalitním mobilem, může se dostat na internet nebo získat i takové informace jako jsou aktuální údaje o oblačnosti a srážkách z meteorologických radiolokátorů. Osobním kontaktem lze získat ústní informace v již zmíněných turistických střediscích, kde jsou často navíc k dispozici textové či grafické předpovědi, aktuální pohledy z televizních kamer (obdoby naší Panoramy), animace družicových snímků apod. Pokud je takové informační středisko v našem dosahu, rozhodně se jeho návštěva vyplatí. Cenné informace lze také obdržet i ve služebnách horských vůdců nebo záchranných služeb a např. v Chamonix přímo na meteorologické služebně v Domě horských vůdců. A samozřejmě jistě každý z nás neopomene se na chatě zeptat na počasí přímo chataře, který má bohaté zkušenosti s projevy počasí ve svém regionu.

d. Vlastní pozorování počasí v horách

Na horské túře musíme již většinou vystačit s tím co sami napozorujeme, proto průběžné sledování projevů počasí by mělo být jednou z důležitých činností snižující riziko nebezpečí při pohybu v horách, která by neměla být ani v případě relativního dobrého stavu podceňovaná. Každý, kdo se v horském prostředí pohybuje, by měl umět alespoň orientačně z vypozorovaných projevů počasí odhadnout jeho možný vývoj, tak aby dokázal včas na případné změny reagovat.

2. Pozorování počasí v horách a jeho předpovídání

Pokud jsme vybaveni dostatkem informací o počasí již před odchodem na horskou túru, známe alespoň základy meteorologie, víme jak se jeho změny projevují průběhem meteorologických prvků a jevů, lze pomoci vlastního pozorování s využitím i svých zkušeností další jeho vývoj přibližně odhadnout.

a.Základní druhy oblaků

Oblačnost je jedním z rozhodujících jevů, na který se při sledování počasí zaměřujeme. Z tvarů, množství, vývoje a rychlosti pohybu oblaků lze dobře vyčíst přicházející změny v počasí, pokud ovšem známe, jak se oblačnost mění např. při přechodu atmosférické fronty apod. Nezbytná je však znalost a schopnost rozeznat alespoň 10 základních druhů oblaků.

Tab. 1 Základní druhy

P.č.Zkr.LatinskyČeskyVýskytVert.mohutnostSloženíSrážkyPopis
1.Cicirrusřasa6-13 km (nad hladinou moře)velmi plochý oblakledové krystalkybeze srážekvzájemně oddělené oblaky (háčky, peříčka, plošky, pruhy),vláknitý vzhled, hedvábný lesk, někdy výskyt halových jevů
2.Cccirrocumulusřasová kupa6-10 kmplochý, jen velmi málo vyvinutý oblakledové krystalky, výjimečně přechl.vod. kapkyvýjimečné virga (srážkové pruhy)skupiny nebo vrstvy bílých oblaků bez vlastního stínu složené z množství velmi malých oblačných částí (vločky, chomáčky, vlnky) dosti pravidelně uspořádáných – malé beránky
3.Cscirrostratusřasová sloha6-10 kmtenký plochý oblakledové krystalkybeze srážekprůsvitný bělavý závoj vláknitého nebo hladkého vzhledu úplně nebo částečně zakrývající oblohu, s častým výskytem halových jevů
4.Acaltocumulusvysoká kupa2-6 kmpoměrně málo vyvinutý oblakvodní, jen někdy smíšený oblakmohou vypadávat, ale často nedosahují zemský povrhskupiny a vrstvy oblaků z malých částí bílé nebo šedé barvy (oddělené nebo sovisející vlnky, oblázky, valouny) vláknitého nebo rozplývavého vzhledus vlastními stíny, někdy i halové jevy – velké beránky
5.Asaltostratusvysoká sloha2-6 kmčasto o větší vertikální mohutnosti, něky jen plochý tenký oblaksmíšený, méně často jen vodní oblakmohou vypadávat srážky, v horách až na zemský povrch, zvláště vziměšedavá nebo modravá plocha nebo vrstva pokrývající úplně nebo částečně oblohu o vláknité nebo žebrovité struktuře (někdy bez struktury), obrysy Slunce (Měsíce) jako za matným sklem, bez halových jevů
P.č.Zkr.LatinskyČeskyVýskytVert.mohutnostSloženíSrážkyPopis
6.Nsnimbostratusdešťová sloha0-10 kmoblak značného vertikálního rozsahusmíšený, jen zřídka smíšený oblaksrážky trvalé, někdy poměrně intenzivníšedá, často tmavá jednotvárná vrstva nebo plocha matného rozplývavého vzhledu, pod základnou často roztrhané oblaky, které však s oblčnou vrstvou nemusí souviset, Slunce (Měsíc) neprosvítá
7.Scstratocumulusslohová kupapod 1-do 2 kmvrsevnatý se známkami vertikálního vývojevodní nebo smíšený oblakněkdy slabé srážkyšedé nebo bělavé skupiny či vrstvy oblaků téměř vždy s tmavými místy nevláknitého vzhledu, jednotlivé části (dlaždice, oblázky, valouny) mohou spolu souviset nebo moho být oddělené mezerami s modrou oblohou
8.Ststratussloha0-2 kmplochý, bez vertikálního vývojevodní, v zimě smíšený oblakvelmi slabé srážkyobvykle šedá vrstva s jednotvárnou nízkou základnou, někdy má podobu roztrhaných chuchvalců, obvykle se neliší od mlhy, může způsobit koronu kolem Slunce (Měsíce), v zimě výjimečně i halové jevy
9.Cucumuluskupapod 1-do 7 kmoblak velkého vertikálního rozsahuvodní, případně smíšený oblakkrátké přeháňky pouze z velmi vyvinutého oblakuosamocený hustý a zářivě bílý oblaks ostrými obrysy a téměř vodorovnou základnou ve tvaru kup, věží nebo kupolí
10.Cbcumulonimbusdešťová kupapod 1- do 12 i více kmoblak značně velkého vertikálního rozsahusmíšenýintenzivní přeháňky spojené velmi často s bouřkoumohutný hustý oblak oslnivě bílý s velmi tmavou spodní základnou, v podobě hor či věží, část jeho vrcholu je hladká, případně vláknitá a téměř vždy zploštělá do tvaru kovadliny, pod základnou často nízké roztrhané oblaky
b.Meteorologické jevy a prvky signalizující pravděpodobný vývoj počasí

Na pravděpodobný vývoj počasí v nejbližším období nás může upozornit celá řada meteorologických jevů, jejichž pozorování v horském prostředí lze doporučit k místní předpovědi na 12 až 24 hodin.

Meteorologické jevy, které můžeme v horách pozorovat, případně změny některých meteorologických prvků, které můžeme jednoduchými přístroji zaregistrovat (obecně znaky počasí), můžeme orientačně rozdělit pro potřeby předpovídání do 5 skupin a to následovně :

  • Znaky udržení se pěkného počasí,
  • Znaky přechodu na proměnlivé počasí,
  • Znaky přechodu na špatné počasí,
  • Znaky udržení se špatného počasí,
  • Znaky zlepšování počasí.

Pro přehlednost a možné využití pro praktickou předpověď budou tyto znaky tabelárně utříděné a uveřejněné v dalším pokračování tohoto seriálu. Tabulky budou doplňovat a rozšiřovat tabulku „Počasí na atmosférických frontách“, zveřejněnou v 2. části tohoto seriálu.

Úspěšnost vlastní předpovědi je značně závislá na schopnosti hodnocení pozorovaných jevů a jejich fyzikální interpretaci v prostoru a čase a také na našich dosavadních zkušenostech. Za předpokladu, že známe alespoň základní fyzikální příčiny vzniku a projevů meteorologických jevů a disponujeme dostatečnými zkušenostmi z hor, dojdeme k nejlepším předpovědním výsledkům, když dokážeme spojit tyto předpoklady se všemi dosažitelnými informacemi a vlastním pozorováním počasí.

3. Zásady bezpečného pohybu v horách vzhledem k počasí

Pokud chceme omezit rizika pohybu v horách spojená s počasím, měli bychom se řídit některými zásadami, ke kterým patří zejména :

1. Trvalá informovanost o počasí a jeho možném vývoji v místě našeho působení včetně průběžného upřesňování a to již před naším příjezdem do hor, při našem příjezdu do horského prostředí, před zvolenou túrou a v jejím průběhu. Čím více budeme informováni, tím menší je pravděpodobnost, že nás ohrozí zvrat počasí.

2. Volba túry dle počasí, kdy je nutné brát do úvahy předpokládaný vývoj počasí a správně rozhodnout jakou túru (časová náročnost, obtížnost) zvolit nebo případně i odložit.

3. Volba doby nástupu na túru a i jejího včasného ukončení na základě vývoje počasí, kdy je nutné vždy volit co nevčasnější odchod na túru a v případě přicházejících změn tuto co nejdříve ukončit a vrátit se včas do výchozího místa.

4. Volba výstroje a výzbroje na túru nejen podle její obtížnosti, ale také podle možného vývoje počasí. Mít vždy vybavení na bivak, a to i za předpokladu, že by se mělo udržet pěkné počasí.

5. Znalosti základů meteorologie si osvojit v nezbytném rozsahu, čím budou širší, tím lépe porozumíme stavu počasí a tím i jeho možnému vývoji. Umět využívat zkušeností získané vlastním pozorováním počasí v horách.

4. Závěr

V této části seriálu jsme se zaměřili na zdroje informací o počasí a jejich využití pro bezpečný pohyb v horách. Zřejmě málokdo zpochybní skutečnost, že počasí je jedním z rozhodujících činitelů ovlivňujících naší bezpečnost v horách. Proto pokud chceme nepříznivé projevy počasí co nejvíce eliminovat, je nezbytné mít k dispozici vždy dostatek adekvátních informací o vývoji počasí nejen před, ale hlavně i v průběhu horské túry.

V současnosti můžeme využívat celé škály různých informací o počasí a dle nich se při výběru túry rozhodovat, ale nikdy nezapomínejme, že čím více se vzdalujeme od civilizace a čím výše v horách stoupáme, tím více jsme stále ještě odkázáni na to, co v nich vypozorujeme a jak tato pozorování v návaznosti na své dosavadní zkušenosti s dostatečnou přesností vyhodnotíme.

Text : Ing. František GREGAR