Alpy tentokráte z italské strany

autor: | Říj 1, 2002 | 2002-2003, Alpy, Kronika | 0 komentářů

V loňském roce ve dnech 30.6. až 11.7. uskutečnili členové našeho HO, Ing. František a Martin GREGAROVI, zájezd do italských Alp, konkrétně do oblasti GRAN PARADISA a MONT BLANCU. Přes celkem nepříznivé počasí, typické pro počátek léta, se této dvojici podařilo vystoupit několikráte do výšek nad 4000 metrů. V dalších odstavcích podávají stručnou výpověď o této akci doplněnou několika fotografiemi.

Naším prvním cílem byl italský národní park GRAN PARADISO, kde jsme se pokusili po výstupu z PONTU na chatu R. EMANUELE II. dosáhnout 2.7. jeho nejvyššího vrcholu stejného jména, který jako jediný v této nádherné oblasti Alp se tyčí do výše přes 4000 metrů. V mlze a za sílícího větru jsme ještě s dalšími 3 družstvy dokázali vystoupit až pod vrcholové skalky, kde jsme výstup pro silnou námrazu na nich ukončili.

Následujícího dne jsme se přesunuli do údolí VAL VENY pod MONT BLANC, kde jsme zamýšleli ještě odpoledne vystoupit přes ledovec MIAGE na chatu R. GONELLA. Tomu nám však zabránil silný déšť, který nás zastihl na začátku ledovce a donutil nás k sestupu na parkoviště pod CANT. della VISAILLE. Druhý den se nám dlouhý výstup na zmíněnou chatu, vzdušně umístěnou na skalním ostrohu ve výši 3071 metrů, již bez větších obtíží zdařil.

Časně ráno 5.7. jsme vyrazili ze skoro prázdné chaty na ledovec DOME s cílem pokusit se vystoupit na nejzápadnější čtyřtisícovku v masivu MONT BLANCU, kterou je AIGUILLE de BIONNASSAY (4052 m). Po přechodu trhlinami dosti zbrázděného ledovce jsme dosáhli sedla COL de AIG.GRISES (3809 m), kde jsme dostihli francouzsky hovořící lezce, jedinou to dvojici, kterou jsme za celý výstup střetli. Společně jsme hledali traverz do sedla COL de BIONNASSAY (3892 m), ale vlastní přechod jsme už absolvovali sami, zřejmě dosti nepříznivé sněhové podmínky, tak, jak je ostatně předpovídal chatař na GONELLE, naše dočasné přátele odradil.

Vlastní výstup na AIGUILLE de BIONASSAY vede ostrým firnovým hřebenem s četnými převějemi . Vrstva kolem 30 cm přemrzlého nesoudržného sněhu na zmrzlém podkladě, bez možnosti dobře zajistit, vytvářela stále riskantnější podmínky pro postup, proto jsme se s lítostí asi 100 m pod vrcholem rozhodli pro návrat. Bez vrcholového zážitku jsme se však nechtěli vracet, proto jsme po opětovném dosažení sedla COL DE AIG.GRISES vystoupili na Kótu 4002 m , na podrobnějších mapách označovanou jako PITON DES ITALIENS, ze které pak pokračuje hřeben přes DÔME DU GOÛTTER až na MONT BLANC. V pozdních odpoledních hodinách jsme pak přes GONELLU sestoupili zpět na ledovec MIAGE a kolem 22 hodiny již za tmy a při opětovně začínajícím dešti jsme se vrátili k našemu autu na parkovišti.

Pršelo ještě odpoledne následujícího dne, ale pak se začalo počasí radikálně měnit a tak po návštěvě COURMAYERU jsme se rozhodli pro návrat do PONTU a opakování výstupu na GRAN PARADISO. Ten se nám zdařil 8.7., kdy jsme za větrného, ale jasného dne dosáhli vrcholu jako první z početných lanových družstev, která toho dne k němu zamířila .

Dále naše cesta pokračovala přes AOSTU (velmi pěkné město s mnohými historickými památkami) do švýcarské RANDY ve WALLISKÝCH ALPÁCH, odkud jsme chtěli vystoupit na DÔM. Bohužel opět změna počasí, tentokráte k horšímu, nám umožnila pouze návštěvu zmoklého a turisty přeplněného ZERMATTU. A tak jsme nakonec 10.7. za trvalého deště tuto alpskou oblast opustili a zamířili k domovu. K večeru jsme se ještě krátce zastavili v lichtensteinském VADUZU, ráno si dovolili ranní koupel v BODAMSKÉM JEZEŘE u rakouského BREGENZU a po hororovém průjezdu MNICHOVA, díky velké dopravní zácpě, jsme se zase vrátili do našich končin, kde jsme si na ČACHROVĚ s gustem vychutnali dobrý český oběd.