Horolezcův svátek aneb fesťák v Teplicích nad Metují

autor: | Zář 1, 2003 | 2002-2003, Kronika | 0 komentářů

V létě jsme se s kamarádem Víťou Špaisem z horolezeckého oddílu Jeseník rozhodli navštívit „Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují“, který se konal ve dnech 28. – 31. srpna 2003. Nakonec nás však jelo šest, tři horolezci a tři „obyčejní smrtelníci.“

Na festival jsme přijeli navečer 29. srpna. Stan jsme postavili v parku, který se nachází 300 m od centra dění. Stanování zde bylo bez problémů (bylo povoleno a s místem také nebyl problém). Hlavním dějištěm byla pěší zóna, dlouhá asi 300 metrů, kde bylo možné koupit si ve stánku vybavení všeho druhu za celkem přijatelné ceny. Avšak vše podstatné se odehrávalo ve vrchní části této ulice, kde se nachází kino, horolezecká stěna postavená na věži místního kostela a „jízda na laně“ (atrakce pro diváky).

Hned první den jsme se byli podívat v kině. Atmosféra byla výborná. Dávali jeden ze série českých filmů o osmitisícovkách, který byl o všech výstupech Čechů na Annapurnu od minulosti po současnost. Poté jsme měli možnost shlédnout polský film o rogalistovi, který po úraze skončil na vozíku a přesto chtěl znovu létat. Příběh byl perfektní, zarazil mě však (špatný) dabing přímo v kinosále. Divák by spíše ocenil titulky.

Vzhledem k nepříznivému vývoji počasí , kdy bylo stále chladno a pršelo, část naší skupiny odjela. Zůstali jsme jen já a mí 2 kamarádi z horolezecké oddílu Jeseník. Dopoledne jsme byli opět v kině, pak následoval oběd a odpoledne, jelikož přestalo pršet, jsme se rozhodli vyrazit za krásami Teplických skal. Velice nás zarazila místní krajina. Skály jsou zde příkré a příroda divoká a ničím nespoutaná. Čím dál víc nás však lákali okolní skalky a balvany, a tak jsme se chvíli co chvíli.oddávali volnému lezení (boulderingu). Na zpáteční cesté jsme se ztratili a museli jsme prolézat různé rokle, abychom se dostali zpět na cestu. Bylo to trochu nebezpečné, avšak velmi zajímavé a vzrušující.

Večer byla na programu další akce, jeden ze závodů Českého poháru v lezení. Donedávna jsem si myslel, že závody jsou nudné a o ničem. Není to pravda. Člověka vzrušuje už jen přítomnost české lezecké špičky Tomáše Mrázka(Tomáš Mrázek, bratři „Solanští“, Jitka Kuhn-Gaberová, a další). Lezlo se na převislé dvacetimetrové stěně. První lezly ženy a velice mě překvapilo s jakou bojovností. Dá se říct, že rozdíly mezi ženami a muži byly minimální. Atmosféra byla výborná, diváci mohutně povzbuzovali a lezci předváděli opravdu heroické výkony.

Poslední den jsem se rozhodl absolvovat „Bufo cross 2003 – Běh Teplickými skalami.“ Zapsal jsem se i se jménem oddílu, zařadil se do davu a po startu vyrazil. Terén byl náročný. Závod jsem nakonec dokončil a to na 75.místě, asi ze 120 závodníků. Závod byl dlouhý 9 km, před startem oznámena změna na 11 km a po skončení závodu upřesnění na 12 km. Po závodě jsem byl skutečně vyčerpaný, protože závodníci byli z řad horolezců a ti nejsou jak je známo žádní slaboši.

Na festivalu jsme měli možnost shlédnout 2 besedy. Besedu o bezpečnosti od Pita Schuberta a besedu o lezeckých úspěších Tomáše Mrázka. Po skončení autogramiády byla beseda, kde „Tomík“ podepisoval plakáty. Velice si vážím podpisu Pita v mém horolezeckém deníku.

Celý festival byl, až na pár maličkostí, úžasný a příští rok sem jistě znovu zavítám.