Vasův běh 2004 (80. ročník)

autor: | Bře 21, 2004 | 2004-2005, Kronika | 0 komentářů

Dne 3.března v 9 hod se scházíme na parkovišti před stanici metra Pankrác, abychom všichni společně vyrazili s cestovkou CK TURIST do švédské Mory a zúčastnili se 80. ročníku slavného Vasova běhu. Cesta směřuje přes Cínovec, Berlín, Rostock, kde se v nočních hodinách naloďujeme na trajekt do dánského Gedseru. V noci stiháme ještě další trajekt z Helsingoru do švédského Helsingborgu. To už máme rozloženou Karosu na spaní. Ráno zastavujeme pouze na snídani a toaletu a jinak dál uháníme směr Mora. Zatím není žádný sníh, ale je krásně modrá obloha a citelný mráz. Postupem času sníh přibývá a když odpoledne dorážíme do Mory je všude zhruba 20 cm starého přemrzlého firnu. Ubytování je zajištěno na okraji Mory (cca 5km od centra) v dřevěné klubovně místních skautů. Spíme na podlaze na matracích, ale jinak klubovna je solidně zařízená a čistá. K večeru se jdeme podívat do Mory, kde už to začíná žít Vasovým během.

V pátek dopoledne, dva dni pře hlavním závodem, nám naše vedoucí zájezdu vyzvedává startovní čísla a dle výsledků z letošní Jizerské 50, Marcialongy a Dolomitenlaufu vyjednává startovní vlny.Vyfasoval jsem číslo 17547 a díky dobrému výsledku na J50 i krásnou šestou vlnu z deseti.

Odpoledne jsme se společně domluvili na tréninku na trase Oxberg-Mora. Je to závěrečných 28 km na Vasově běhu. Je nádherně jasno a mrazivo (ráno bylo –23°C). Stopa skvěle připravená a rychlá. Proto si zvolna vychutnávám tuto jízdu , která vede většinou po rovině v borovém lese. Večer zajíždíme do Mory na slavnostní zahájení, které se později přesouvá do stanu na místní diskotéku s živou hudbou.

Den před závodem, v sobotu, jedeme jen na lyžařský stadion v Moře, kde se volně dvě hodiny projíždíme. Vychutnal jsem si sedm kilometrů, ale většinou jsem jen stál a opaloval se. Stale je jasno a postupně se i otepluje. Předpověď na zítřejší závod je následující: slunečno, ráno –13 až-17°C a přes den slabě nad nulou. Po návratu z tréninku začíná poslední příprava. Nejdůležitější je samozřejmě „máza“. Někdo si nechal namazat lyže v Moře od profesionálů, ale většina volí levnější vlastní mázu. Namazal jsem si na lyže několik vrstev od zeleného po fialový vosk a spíše jsem čekal co to druhý den udělá. Večer jsem si připravil vše na závod a zabalil již většinu věcí. Budíček je naplánovaný na 02:30 !

Je budíček. Všichni postupně vylézáme ze spacáku. Začínám snídaní. Z termosky si nalévám ještě teplý včerejší čaj a do žaludku se snažím dostat ovesné müsli. Následně sbalím poslední věci a už běžím do autobusu. Odjíždíme hodinu po budíčku.

Ve třičtvrtě na šest jsme v Salenu. Po příjezdu neváhám, beru lyže a jdu, ještě za tmy, hledat mojí šestou vlnu. Fronta už je pořádná, ale přicházím ještě poměrně v čas. Přesně v šest se jednotlivé brány otevřou a všichni spěchají najít si tu nejlepší startovní pozici. Lyže si pokládám v pravé části vlny. Po vybrání místa se vracím do autobusu, abych se ještě najedl a převlékl. Čas rychle utíká a start se blíží. Půl hodiny před startem beru pytel s věcmi na převlečení a házím ho do připraveného velkého kontajneru . Vstupuji do startovní vlny, teď už není návratu! Všude je plno lidí, ale lyže nacházím okamžitě. Je zima –16°C a proto využívám společné rozcvičení dle předcvičovatelek. Je to jak na spartakiádě. Čas běží, napětí stoupá.

Je osm, start. Všechny vlny se daly do pohybu. Hlavně abych nespadnul, honí se mi hlavou. Po startu to jede pomalu, spíše jdu. Až po třetím kilometru, kde končí první a naštěstí poslední větší stoupání se začíná masa rozjíždět. Zjišťuji, že mám lyže dobře namazané a proto nasazuji rychlejší tempo. Zhruba po každých deseti kilometrech je velká občerstvovačka. Využívám každou, ale moc velký výběr pití a sladkostí není. S Jizerskou „50“ se to nedá srovnat. Hned na prvním občerstvení ochutnávám švédskou specialitu, borůvkový nápoj. Je dobrý, ale dost sladký. Jak čas utíká, síly ubývají a závod je teprve v polovině. Dost se již oteplilo a začínám cítit, že lyže začínají čím dál častěji podkluzovat. Všímám si toho i u ostatních borců. Na padesátém kilometru už to je trápení, zastavuji a zkouším lyže namazat červeným tuhým voskem. Těžko se na mokrou skluznici nanáší, ale povedlo se! I když účinek nové mázy nic moc. Vydrželo to pouze pár kilometrů. Na 62 kilometru (Oxberg) si nechávám namazat lyže od profesionálů červeným klistrem. Myslel jsem si, že to bude má záchrana, ale nijak výrazný zlepšení to nebylo. Začal jsem se smiřovat s tím, že těch necelých třicet kilometrů budu muset nějak vydržet a doslova rukama vydřít. Ruce toho měli doopravdy dost. Prakticky celý závod jsem jel soupaž! Fanoušků podél trati přibývá, fandí skvěle a při každým jejich pokřiku nacházím další a další síly.Vychutnávám si atmosféru a už vím, že to nevzdám. Počítám již každý kilometr. Jsem na začátku Mory, poslední dva kilometry, diváci jsou všude. Vydávám ze sebe vše, co ve mně ještě zbylo. Ve finiši ještě vyjíždím do vedlejší stopy a předjíždím skupinku soupeřů. Jsem v cíli, pro mě ve skvělém čase 7hod 12min 57sec. Jen se opírám v prostoru cíle o hole, a dlouho se vydýchávám. Tělo se mi klepe dojetím, mám husinu a v očích slzičky. Stále tomu nemohu uvěřit, jsem v cíly. Pak už jen ztěžka sundávám lyže a jdu si pro můj pytel s věcmi na převlečení. Převlékám se v místní škole, která je hned u cíle závodu. Sprcha, suché věci a pak teplé jídlo mě postavily na nohy. Je dost času, závod končí až v 20 hodin. Jako většina se jdu postavit do cílového prostoru a fandím ostatním. Určitě to potřebují, tak jak jsem to potřeboval já. Je tu celkový konec. Je necelá minuta před osmou večerní a dojíždí poslední účastník, který stihl časový limit 12 hodin. Ten má samozřejmě největší aplaus.

Je devět večer, vyjíždíme domů. Jsme plni zážitků a splněných cílů. A již teď vím, že se chci na toto kouzelné místo někdy vrátit a znovu si vychutnat atmosféru tohoto fantastického závodu.

Foto z roku 2009

Poznámka : V roce 2009 jsem stanul podruhé na startu tohoto unikátního Vasova běhu. Do cíle jsem dorazil za 6 hodin 14 minut a 2 sekundy (zlepšení bez minuty o celou 1 hodinu), což v konečném pořadí znamenalo posun z 6112. na výborné 2875. místo z celkového počtu téměř 15000 startujících.