Pár tipů bezpečného lezení:

1) Znám terén, vím do čeho jdu
2) Vědí ostatní, kde jsme? Resp. mohu dostat korunky z pojistky, když …
3) Mám dostatek matroše odpovídajícího charakteru terénu
4) Chci-li být mrtvý Frykulín (free-cool-in), helmu a prsák nechám dole
5) Nic není samozřejmost – Komunikuji !!!
6) Mobil je užitený, v autě však na NIC
7) Sedák druholezce bez matroše je jako prvolezec bez rukou
8) O lékárničce po ruce snad ani nemluvě
9) Umíte šplhat po laně ?!
10) Skála tam byla před námi, nechť tam je i po nás (nejlépe stejná)

Z výše uvedeného bych vybral nejdůležitější body, které by jste měli bez výjimky dodržet a nepodcenit.

JSOU TO:

1) MOBIL s sebou
2) ZNALOST CESTY
3) KOMUNIKACE na skále
4) HELMA A PRSÁK
5) LÉKÁRNA

Především to je znalost terénu, respektive cesty, do které lezu. Komunikací na skále mezi sebou a užitím helmy a prsáku můžeme předejít větším problémům. Funkční mobil považuji bez diskusí za prioritu č. 1. A lékárnu za č. 2!

Názor K.: Za prioritu č. 1 považuji znalost terénu, na druhém místě komunikaci a pak lékárničku. Laická první pomoc (zastavení krvácení, obnovení dýchání atp.) musí mít přednost před telefonováním.

POZN.: Možná mnozí namítnou, že v helmě a prsáku vypadají jako blbci, ale mohu vás ujistit, že i takoví borci a lamači veškerých usedlých pravidel jako jsou pražští lezci, začínají tyto věcičky nosit. A nebo se přesvědčte sami. Uvidíte…

Co tím vším je myšleno:

Znám terén, vím do čeho jdu:

Jestli jste ještě v dané lokalitě nelezli, sežeňte si průvodce dané oblasti nebo se poraďte s nějakým znalcem. Obtížnost cest se odvíjí třeba i od jediného těžkého kroku v ní, který nemusí být na začátku! Nehledě na to, že pískovcové kruhy jsou od sebe velmi vzdálené, takže nemusí být zrovna po ruce. A z tenkých hodinek se velice špatně slaňuje a je to navíc zakázané! ….v horách: Prostudovat si předem plánovaný výstup a zapamatovat si aspoň základní pasáže popisu. Listování v průvodci na štandu výstup značně zpomaluje. Důležitější než znát výstup je vědět, kudy budeš sestupovat (nahoru se člověk nakonec nějak vyškrábe)!! V horách většinou nejsou po ruce slaňáky a neznáš-li sestup a budeš-li si vyrábět slanění z vlastního matroše, může se stát, že ti za chvíli zbude jen lano a dolina bude stále v nedohlednu.

Vědí ostatní, kde jsme?

Jedete-li kamkoliv lézt měli byste to nahlásit vedení HO (stačí sms – jména + lokalita, popř. délka pobytu). Nikdy nevíte, co se může stát třeba i na Kutné Hoře. Navíc vyplacení pojistky ČHS se vztahuje pouze na oddílové akce, za kterou se takto nahlášená výprava počítá. ….v horách: Nestačí vědí-li doma nebo v oddíle kde lezeš. Je třeba, aby to věděli i na chatě (v táboře) kde jsi ubytován. Doma nebo v oddíle Tě budou pohřešovat až za několik dní, na chatě už ten den večer.

Mám dostatek matroše…

Je dobré popřemýšlet, jaký materiál a hlavně kolik si ho mám sebou do dosud nelezené cesty vzít. Snadno nám mohou dojít karabiny v nejnevhodnější dobu. Na druhou stranu, brát si sebou železo a magnéziový pytlík na pískovci je minimálně nerozumné… ….v horách: Do matroše v horách, pokud se nechceš jen procházet nebo pokud nejsi Messner a nemáš na lezení „hammerless“, patří i kladivo s přiměřeným sortimentem skob. Praktikovaný (v oddíle) názor, že stačí když má kladivo první a poslední považuji za nerozumný (samozřejmě, pokud nejde o dvoučlenné družstvo). Dává totiž klamný pocit bezpečí. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Přišla mě na 22 stehů, otřes mozku a týden strávený v popradské nemocnici. A žiju díky helmě.

Helmu a prsák nechám dole…

K tomu snad není co dodat. Při lámavém terénu není od věci, má-li helmu na hlavě i druholezec. Malá poznámka: Helmy jsou většinou konstruovány na bezpečné utlumení padajícího kilogramového kamene z max. výšky 10 metrů. Takovýto kámen má v průměru pouhých cca 10cm!

Komunikuji !!!

Komunikace na skále je jeden z předpokladů bezpečného lezení. Uvedu několik povelů, které by vždy měly být na skále slyšet. Jsou to: Jistím! – Jdu!; Zruš – Zrušeno! Pojď, jistím!- Jdu!, Lezu!; Po slanění je vhodné zařvat: Volný! V dalších případech: Dober!; Povol!; Drž!; Pomaleji!; Upozornění na padající kámen je snad samozřejmostí. Je dobré tyto povely ať jsou více či méně humorné dodržovat a neobměňovat. Velice snadno pak může dojít k jejich záměně. Uvědomte si, že na jediném slově může záviset váš život! ….v horách: Jistič informuje prvolezce o tom jak mu ubývá lano, a to nejméně v polovině lana a potom při 10 a 5 metrech od konce. V lepším případě tak prvolezci ušetří nepohodlné štandování, v horším případě jemu i sobě nebezpečné, protože nejištěné, současné popolézání a hledání štandu.

Mobil je užitečný, v autě však na NIC

Ať jsme kdekoliv, na jakékoliv bezproblémové skále, měli bychom mobil mít u sebe. Nejlépe každý lezec, ale alespoň vždy druholezec. O tísňových linkách se zmíním dále, ale na celém uzemí ČR je k dispozici linka 112. Pokud se zraní prvolezec, co myslíte že je lepší? Vázat uzle a dostávat ho zpět na zem, nebo zavolat pomoc a poté se zabývat uzly? A nebo vázat uzle, kotvit zatížené lano a běžet pro mobil do zamčeného auta, jehož klíče visí na sedáku prvolezce?!

Sedák druholezce bez matroše je jako prvolezec bez rukou

Tímto mottem je myšleno, že i druholezec by měl mít u sebe alespoň jeden T-bloc a dvě kulaté cca 6mm smyce(ne příliš tvrdé) o délce alespoň 60 cm, 1-2 volné karabiny s pojistkou zámku a smyci o délce alespoň 140cm pro nožní pedál při prusíkování. Pokud nemáte T-bloc tak o jednu kulatou smyci na prusíkování navíc. Není od věci mít na sedáku zavírací nůž. Toto minimum nám umožní v případě krizové situace její rychlé řešení. Je také důležité umět tyto pomůcky používat.

O lékárničce po ruce snad ani nemluvě

K tomu snad není co dodávat. Vybavení lékárničky je individuální a záleží na zkušenostech a znalostech jedince. Každý z nás by měl být schopen poskytnout základní předlékařskou pomoc. Lze jen doporučit co by nemělo chybět v naší horolezecké lékárničce: Dostatek sterilního obvazového materiálu a krytí, tlakový obvaz,náplasti, šátek, nůžky. Neměla by ani chybět termo hliníková stříbrně-zlatá fólie(70Kč) pro udržení tepelného komfortu postiženého a studené chemické světlo (lámací tyčinky, cca 80Kč), nejlépe červené barvy, a zapalovač s piezo-zapalováním(nezvlhne). Horolezectví je poněkud více rizikovější než ostatní sporty. ….v horách (ale nejen tam): když teče krev, není obvazů nikdy dost! V lékárničce by neměl chybět zavírací špendlík. Piercing (přišpendlení zapadajícího jazyka k oblečení) může zachránit život. To si nedělám legraci, zkuste transportovat bezvědomého a držet mu při tom vytažený jazyk aby se neudusil. Jeden z mých kamarádů nosil v horách zavírací špendlík připnutý k límci košile; to aby ho měl záchrance hned k dispozici. Nikdy ho nepotřeboval, ale od jisté doby byl realista.

Umíte šplhat po laně ?!

Pokud ne, tak se to rychle naučte, protože to považuji za základní dovednosti při lezení. Je třeba umět šplhat po laně (a vyzkoušet si to) pomocí nejrůznějších prusíků a prus. systémů i umělých šplhadel (T-Bloc, jümar atd..). Vyzkoušejte si i slaňování v Dülferově sedu, pomocí osmy po jednoduchém laně, se sebejistícím prusíkem, přes pololodní uzel atd.. Není dobré to zkoušet až když jde do tuhého! ….v horách: Nestačí slaňování dülferem vyzkoušet. Je potřeba je bezpečně ovládat!!! Je k lanu mnohem ohleduplnější než třeba slaňování přes HMS.

Skála tam byla před námi, nechť tam je i po nás (nejlépe stejná)

Toto se týká především lezení na pískovcových skalách,které nepochybně horolezeckou činností trpí, ale i ostatních nepískovcových oblastí. Lézt někde po zvětralé skále je nejen nebezpečné a dotyčný z toho nemůže mít příliš velký požitek, ale dosti neohleduplné a zbytečné. Co se týče pískovce, existují jistá psaná i nepsaná pravidla, které je lezec povinen respektovat. Např. je striktně zakázáno vytvářet uměle nové chyty a stupy, prorážet slabé či nedokonalé pískovcové hodiny, dobírat lano přes hranu skály tak aby ji odíralo, slaňovat z hodin… Dále např. lézt cesty kde hnízdí ptáci (většinou označeno pruhem látky na skále viditelný ze země), lézt mimo povolené období, za nepříznivých klimatických podmínek,používat magnézium atd.. Pro každou pískovcovou oblast platí jiné specifické podmínky pro horolezeckou činnost. Je naší povinností se s nimi předem seznámit.

Dále by pro nás mělo být samozřejmostí znát horolezecké značky, které jsou nakresleny přímo na skále a vymezují horolezeckou činnost na dané lokalitě. Víte, jak vůbec vypadají?