Aktivní stavy

autor: | Led 1, 2000 | Zdravověda

ŠOK

Pokožka – bledá až promodralá (cyanosa)
Tlak – Nízký tlak (hypotenze)
Tep – Rychlý tep (špatně hmatný)
Dech – zrychlený (tachypnoe)

Šok je velice častý průvodní jev těžších úrazů. Často se vysvětluje jako nedostatek tekutin v organismu. Přesnější definice je, že jde nepoměr mezi obíhající tekutinou a krevním řečištěm. To znamená, že v prostoru cév, tepen, žil atd. je hodně prostoru, ale málo krve. Je několik druhů šoku, neboť je několik příčin. Může to způsobit úbytek krve způsobený masivním krvácením, ale i alergická reakce, psychický stav, úlek apod. (traumatický šok), díky čemuž se rozšíří cévy. Srdce tedy pumpuje co může (rychlý tep) a ne a ne krev pořádně rozproudit (nízký tlak). Šok má několik stádií, z nichž na začátku je malátnost a zmatenost, pak ztráta vědomí, a poslední je smrt.

Rozvoji šoku ze zabrání protišokovou polohou (viz polohy) a metodou „pěti T“:
Teplo – zraněného držíme v teple (přikrývka, izofólie apod.), ale nezahříváme (ne k topení apod.), neboť by došlo k dalšímu rozšíření krevního řečiště.
Ticho – na psychiku zraněného působí křik, hluk a zmatek velice negativně
Tekutiny – ty potřebuje pacient nejvíce, ale u pokročilejšího šoku podávat jen intravenózně (např.fiziologický roztok), takže to radši přenechat lékaři. Zraněný by stejně vše hned vyzvracel a tím by se jeho stav zhoršil a ztížil lékaři diagnózu (nevědělo by se, zda je to jediná příčina zvracení, či jde-li o otravu apod.…) V tomto případě zraněnému alespoň navlhčíme rty.
Transport – dnes již se nepropaguje rychlá výroba nosítek z klacků a bund, transport přenechejte lékařům a vy se jen postarejte, aby přijeli brzo a na správné místo.
Tišící prostředky– ty také přenechejte raději lékařům (opět by to ztížilo lékaři diagnózu)

HYPERGLYKÉMIE

Pokožka – červená, vypnutá, suchá
Dech – rychlý, nápadně hluboký, je cítit aceton, oschlý jazyk
Další příznaky – spavost až bezvědomí, poruchy chování

Jedná se o příliš vysokou hladinu cukru v organismu. Je to stav, do kterého se dostane diabetik, když nemá dostatečné množství insulinu na odbourání cukru. Potřebuje tedy insulin. Pokud ho nemá u sebe (aplikuje se většinou insulinovým perem do velkého svalu, např. stehna), aplikuje mu ho po příjezdu RZP lékař.

HYPOGLYKÉMIE

Pokožka – bledá až namodralá, samovolné pocení, studený lepkavý pot
Tep – hlasitý – bušení srdce
Další příznaky – poruchy vědomí, zuřivost nebo apatie, pocit hladu, připomíná opilost

Jedná se o příliš nízkou hladinu cukru v organismu. Je to častý případ také paradoxně u diabetiků, způsobený nepravidelným stravováním, vysílením, či příliš velkou dávkou insulinu. Může se do toho stavu ale dostat každý, a sice totálním fyzickým vyčerpáním. Je třeba co nejdříve dostat do organismu cukr. Není nutné vyplenit cukrárnu, jako první pomoc stačí rohlík, sladká minerálka (pozor na light limonády) a podobně. Pokud se stav výrazně nelepší, voláme RZP. Pokud si u diabetika nejste hypoglykémií zcela jistí, klidně mu rohlík dejte, při hypoglykémii pomůže, při hyperglykémii výrazně neuškodí.

ANAFYLAKTICKÝ ŠOK

Pokožka – zarudnutí v místě vpichu hmyzem, popř. pruhovité zarudnutí podél cév,otok, studený pot
Dech – Dechové obtíže
Další příznaky – u vážnějších případů třesavka

Jde o alergickou reakci na poštípání hmyzem. Zraněnému podáme nějaké antihistaminikum (Claritin, Dithiaden, Fenistil) a co nejrychleji zavoláme RZP. Velkým rizikem je otok dýchacích cest.

INFARKT MYOKARDU

Pokožka – zarudlá, pálivé pocení
Tlak – nízký
Tep – nepravidelný
Dech – dušnost
Další příznaky – bolest za hrudní kostí, často vystřelující do krku, levé ruky… , neklid, úzkost, strach ze smrti

Pacienta uložíme do polohy v polosedě a zjistíme, zda u sebe nemá nitroglycerin, či podobný lék. Ten mu dáme pod jazyk. Když není nitroglycerin, stačí acylpyrin. V dnešní době se již vyrábí i léky v podobě spreje, např. nitrospray, kde stačí pod jazyk stříknout. Ihned voláme RZP.

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (MOZKOVÁ MRTVICE)

Pokožka – zarudlá, zejména v obličeji
Dech – chrčivé dýchání
Další příznaky – závrať, pád, porucha řeči či hybnosti končetin, zvracení, poruchyvědomí

Pacienta uložíme do stabilizované polohy a ihned voláme RZP. Staráme se o zachování základních životních funkcí.

MASIVNÍ KRVÁCENÍ

Tlak – Nízký
Tep – Rychlý
Další příznaky – Velice rychlý rozvoj šoku

Při krvácení z tepny krev prudce prýští a je světlá, neboť je okysličená. Je třeba neprodleně zamezit krvácení, nejlépe prsty přímo v ráně. Pokud je více osob a zranění je na končetině, může jeden člověk stisknout příslušný tlakový bod a druhý vytvořit tlakový obvaz. Obvaz nesmí zaškrtit celou tepnu, jen zamezit krvácení, takže za obvazem musí být hmatný tep. Ihned voláme RZP. Krvácení z žíly je pomalejší, krev je tmavší a neprýští, ale i toto krvácení může být ve větším rozsahu velice nebezpečné.

VNITŘNÍ KRVÁCENÍ

Tlak – Nízký
Tep – Rychlý
Další příznaky – Velice rychlý rozvoj šoku

Vnitřní krvácení se pozná velice těžce, snad jen podle mechanismu úrazu, bolestivosti, a rychlého rozvoje šoku. Někdy může jít o vteřiny, např. do pánevní dutiny se vejde až několik litrů krve. Zraněného držíme v autotransfusní poloze a co nejrychleji seženeme RZP.

OTRAVA CO

Pokožka – červená (výrazné na rtech a lůžkách nehtů)
Tep – zrychlený
Dech – nepravidelný
Další příznaky – tlak ve spáncích, svalová ochablost, později křeče, bezvědomí, selhání krevního oběhu a dýchání a smrt

Oxid uhelnatý (CO) vzniká při nedokonalém spalování, při požárech, výbuších, ze spalovacích motorů apod. Postiženého co nejrychleji dostaneme na čerstvý vzduch a zajistíme životní funkce. Zavoláme RZP.

OTRAVA CO2

Pokožka – zarudlé tváře, pocení
Tep – zrychlený
Dech – zrychlený, později několikanásobně
Další příznaky – bolest hlavy, hučení v uších, únava, později závratě, ztráta soudnosti, obrna hlasivek, ztráta vědomí, smrt

Oxid uhličitý (CO2) je ve vzduchu běžně, jeho vysoká koncentrace je nebezpečná díky nedostatku kyslíku. Prvotní příznaky lze lehce splést s příznaky větší fyzické námahy, proto ve špatně odvětraném podzemí je na místě největší opatrnost. Zhasneme všechny otevřené plameny a postiženého dopravíme co nejrychleji na vzduch. Zajistíme přísun kyslíku a životní funkce a zavoláme RZP.

UCPANÉ DÝCHACÍ CESTY

Pokožka – Postupné rudnutí
Dech – sípavý, chrčivý, popř. bezdeší

Pokud se nepodaří dýchací cesty uvolnit (Heimlichův hmat apod.) a zraněnému hrozí smrt udušením, pokusíme se o tzv. koniostomii (resp. koniotomii či koniopunkci). Jde o propíchnutí či proříznutí otvoru v přední části krku mezi chrupavkami, které zraněnému umožní dýchat do příjezdu RZP. Do proříznutého otvoru vložíme trubičku (např. z rozšroubované propisky), aby se otvor nestáhl.

PORANĚNÍ HLAVY

Oči – Anizokorie
Další příznaky – poruchy vědomí a paměti, krvácení z uší či nosu, v případě zlomeniny spodiny lební i výtok mozkomíšního moku (např. z uší)

Pokud jde o lehčí zranění, uložíme zraněného na záda s podloženou hlavou. Pokud je podezření na zlomeninu spodiny lební, jednáme stejně jako u poranění páteře. Okamžitě voláme RZP. Prohlídka lékařem by měla následovat u jakéhokoliv sebemenšího zranění hlavy.

PORANĚNÍ PÁTEŘE

Příznaky – Nehybnost či necitlivost těla či končetin, nepřirozená poloha, špatný tvar páteře…

Pokud z mechanismu zranění konstatujeme podezření na zranění páteře, s pacientem nikdy nehýbeme. Výjimkou jsou úkony nutné k zachování života (resuscitace, zástava krvácení). Netransportujeme. Ihned voláme RZP.

ZÁSAH ELEKTRICKÝM PROUDEM

Příznaky – Různý stupeň popálení v místě zásahu, ztráta vědomí, zástava dechu, fibrilace…

V první řadě přerušíme spojení postiženého se zdrojem elektrického proudu (dlouhým nevodivým předmětem), vypneme elektřinu, zajistíme životní funkce a zavoláme RZP. Poté se můžeme věnovat místním popáleninám.

POPÁLENINY

Pokožka – zarudnutí (1.stupeň), puchýře (2.stupeň), odůmrť tkání, olupující se příškvarky (3.stupeň)

Popáleniny (1. a 2.stupeň) chladíme (proud studené vody, led), oděv nestrháváme, puchýře neodstraňujeme. Máme-li, užijeme Panthenol sprej. Chladíme několik desítek minut. Poté sterilně kryjeme. Popáleniny 3. stupně pouze sterilně kryjeme.

OMRZLINY

Pokožka – fialová, mramorová (1.stupeň), voskově bělavá, žlutavá, puchýře (2.stupeň), tvrdá, zvoskovatělá, odumřelá (3.stupeň)

1. stupeň omrzlin třeme jemnou suchou látkou, můžeme ponořit do vlažné vody, při rozmrazování je cítit jakoby píchání jehliček.
2. stupeň omrzlin mneme či jemně promačkáváme v dlaních, postiženého držíme v teple.
3. stupeň omrzlin pouze sterilně kryjeme.
Se 2. a 3. stupněm zacházíme šetrně, jako s popáleninami, a vyhledáme lékařskou pomoc. Hrozí zde také usazení infekce.

PODCHLAZENÍ

Pokožka – červená ->namodralá->šedá->černá
Tlak – nízký
Tep – špatně hmatný, pomalý
Dech – pomalý, mělký
Pokožka – studená, nezpocená, bledá až vosková
Další příznaky – poruchy vědomí až bezvědomí

Zajistíme životní funkce. Postiženého přeneseme do slabě vytopené místnosti a pomalu zvyšujeme teplotu. Postiženému při vědomí podáváme teplé tekutiny.

PNEUMOTORAX

Dech – těžké dýchání, nerovnoměrné zdvihání hrudníku, bolest na prsou
Pokožka – modravé zbarvení rtů a nehtů (cyanosa)
Další příznaky – vykašlávání zpěněné krve, šok

Pneumotorax je protržení poplicnice, kdy se mezi plíci a poplicnici dostane vzduch, a díky tomu plíce není schopná pracovat. Pneumotorax může být uzavřený (k protržení dojde např. tupým nárazem, vzduch se pod poplicnici dostane z plíce, zraněný nemá žádné vnější zranění, popř. jde o úraz zvenčí s následným uzavřením rány), otevřený (k protržení dojde zvenčí a dochází ke kontaktu s okolním vzduchem), či záklopkový (část tkáně zůstane v ráně a funguje jako jednosměrný ventil. Bohužel v opačném směru, vzduch proniká do dutiny hrudní, ale ne ven, a utlačuje tedy i zdravou plíci). Zraněného posadíme tak, aby se rukama mohl vzpírat o zem a ránu neprodyšně a sterilně uzavřeme (sterilní mul + igelit). Pokud jde o záklopkový pneumotorax a potřebujeme dostat vzduch zpod poplicnice, přelepíme na ráně čtverec igelitu leukoplastí pouze ze tří stran, čímž vytvoříme jednosměrný ventil směrem ven.

ZLOMENINY a podobně

Nebudu zde popisovat ošetřování různých typů ran a zlomenin, neboť zde většinou nejde o ohrožení života a postup naleznete v každé zdravotnické příručce. Snad jen zásadu, že při zlomenině fixujeme (znehybníme) dlahou vždy jeden kloub nad a jeden pod zraněním. Dlahu podložíme, aby nedošlo k poranění tkáně a otlakům.

VNITŘNÍ ZRANĚNÍ

S většinou vnitřních zranění břicha či hrudi si neporadíte a jediné, co můžete udělat, je zraněného správně polohovat a zavolat RZP. Pokud došlo k vyhřeznutí orgánů ven z břišní dutiny, nikdy se nesnažíme vrátit orgány na místo. Pouze sterilně kryjeme.