Resuscitace je snaha o obnovení krevního oběhu a dechu. Provádíme nepřímou srdeční masáží a umělým dýcháním z úst do úst. Resuscitaci zahájíme vždy, když zjistíme, že pacient netepe, nedýchá, popř. tepe nebo dýchá nedostatečně, a to nejpozději 15 vteřin po nálezu zraněného. Nezahajujeme pouze v případě zranění neslučitelného se životem. Ukončit resuscitaci můžeme pouze v těchto případech:
a) Zraněný začne sám tepat a dýchat
b) Dorazí lékař a převezme zraněného
c) Naprosté vyčerpání všech zachránců
SRDEČNÍ MASÁŽ
Provádíme hranou dlaně u zápěstí dva prsty nad spodním výčnělkem hrudní kosti zraněného. Ruce máme propnuté, dlaněmi přes sebe a tlak provádíme celým tělem. Hrudník se musí prohýbat o cca 6cm. Není chybou, pokud při srdeční masáži zraněnému polámeme žebra. U kojenců obejmeme rukama hrudník a srdeční masáž provádíme stiskem obou palců. Srdeční masáž můžeme zahájit tzv. úderem do precordia – silným úderem ruky do středu hrudní kosti, který může zastavit fibrilaci a zraněný může sám začít tepat.
UMĚLÉ DÝCHÁNÍ
Zraněnému nejdříve vyčistíme ústní dutinu (bahno, tráva, cizí předměty, zvratky, umělý chrup…), zkontrolujeme, zda zraněný nemá zapadlý jazyk, zakloníme hlavu a zacpeme nos. Pravá ruka se tedy opírá o čelo zraněného, drží nos zacpaný a udržuje záklon hlavy, levá drží otevřenou spodní čelist. Poté provedeme dva rychlé hluboké vdechy aniž bychom nechali zraněného vydechnout. Dále pokračujeme pravidelným dýcháním z úst do úst. U kojenců vdechujeme pouze část ústní dutiny, a to zároveň do úst i nosu. Vdechování do úst i nosu je možné i u dospělých, ale jde to obtížněji.
POMĚR
Resuscitace se provádí v poměru 2:15, to znamená vždy 2 vdechy a 15 stlačení hrudníku. Pokud jsou zachránci dva, jde to lépe. Dříve se doporučoval v případě dvou zachránců poměr 1:5, ale dnes většina odborníků zastává názor, že jeden vdech nestačí a prosazuje se tedy vždy frekvence 2:15. Ten co provádí umělé dýchání zároveň občas zkontroluje na krkavici, zda zraněný nezačal tepat. Ten co provádí srdeční masáž nahlas počítá stlačení, aby druhý zachránce věděl, kdy přesně má navázat umělým dýcháním a nedocházelo ke zbytečným prodlevám.