Léto 2025 na skalkách v SZ Čechách

autor: | Říj 24, 2025 | 2024-2025, Skály

Letošní léto jsme s Jardou Rychtaříkem měli naplánované Vysoké Tatry. Cílem byly staré klasiky od Motyky na Široké veži, Ostrém štítu a případně Cesta k slnku na Malý Ladový. Ubytování na Zbojandě jsme museli zrušit, protože v Tatrách zavládlo zimní počasí doprovázené srážkami. Zvolili jsme tedy SZ sektor vyšších skalek v Čechách.

Tisá – Anglický parčík

Vyrážíme ve středu 20.8. a prvním cílem je „Anglický park“ v Tisé. Je to celkem nová oblast, kde vznikly cesty v 90. letech. Klasifikace se mi zdála ostřejší než např. na Suškách. Materiál je podobný – tvrdý pískovec, výška cca 20 m. Já si dávám 2× III/IV na Travertinu, Jarda V na Posed. Pak Jarda dvě poměrně vydatné VI – „Stěna“ a „Pod slaněním“, a já si dávám na závěr spáru VI ke kruhu. Kolmou stěnu na kruhem s úlevou nechávám Jardovi.

Bořeň

Večer se přesouváme do kempu v Bílině, kde stihneme večerní koupání na místní plovárně. Ráno vyrážíme na mou oblíbenou Bořeň. Dáváme klasické cesty z jihu, levá část J. pilíře – Tařice V-, a ta mě bez problémů pouští. Ve spáře nechávám bohaté jištění a zakládám jeden friend tak šikovně, že přes veškeré pokusy o vytažení zůstává připravený pro další lezce. Jarda dává Prckův pilíř V- a přesouváme se na Čimu V. Celkem v klidu zvládám nepříjemný, ale zajištěný spodek, a horní pasáž už je za odměnu. Jarda nastupuje do těžšího a méně odjištěného Pilíře Hubeňoura. Cvaká 1. i 2. borhák a tradá….Pro dnešek máme „vyděláno“.

Svatošské skály

V pátek ráno vyrážíme k dalšímu cíli – Svatošským skalám. Zamlouváme ubytování v chatovém kempu u skal, a můžeme tudíž autem přijet přes zákaz vjezdu až na místo. Procházíme kolem Nevěsty s ženichem a vzpomínáme na oddílový výstup na „Ohří“ z r. 2011. Já si plním normu a tahám lehčí cestu vpravo od amfiteátru. Jarda pak nastupuje na „Německou cestu“ V- přes několik BH. Jedná se o jemné kolmé lezení s celkem tvrdou klasifikací a délkou cca 35 m. Jarda pak ještě dává kratší „Zarostlá“ V. Večer stihneme večeři + zasloužené pivo v restauraci naproti skalám. Nocleh v kempu je v klidu s posezením u ohně.

Perštejnské skály

V sobotu se začíná kazit počasí a přesouváme se autem na parkoviště u nádraží v Perštejně. Po cca 1 km jsme pod hlavním masivem. Občas lehce zaprší, ale je to v rámci tolerance. Nastupuji do Špinavé* a užívám si pěkné lezení v koutech a spárách s dobrým jištěním. Štanduji a následně dolézám na vrchol. Délka výstupu je cca 40 m. Jarda leze kousek vpravo Erichův sloup – stěnovou „V“. Pak jdu v levé části Perštejnskou* – opět „krása“, bezvadně se jistí železem i obhozy. V půlce na pilíři štanduji a zbytek v kolmějším a kompaktnějším terénu dolézá Jarda. Přesouváme se na pravý pilíř a Jarda stoupá do Vánoční V*. Pěkné lezení, ale jemné chyty a těžší terén. Já si na závěr dávám Netopíří III a uzavírám bohatý lezecký den. Je docela chladno. Přechází studená fronta s deštěm a my přejíždíme na noc do Klášterce. Tanková Plzeň v místní pivnici je opět zasloužená.

Výří skály

Vybrat terén pro poslední nedělní lezení byl oříšek. Jarda z telefonu vybírá Výří skály u obce Brná (Ústí n. L.). Auto necháváme směrem do „Průčelské rokle“ a stoupáme solidním výšlapem k Výřímu vodopádu. Nejdříve jdeme vpravo ke skalnímu masivu „Stěna vodopádu“, ale pak nakonec přecházíme traverzem vlevo k původnímu cíli – „Velký sokol“ s cestou Mozkodlab V*. Terén je velmi dobře zajištěn BH po cca 5 m. Jarda nastupuje do stěny s výškou 70 m. Vychutnáváme pěkné lezení, ale je nutné dávat pozor na uvolněnou skálu a padající kameny. Štandujeme. Jarda pokračuje dále a nachází výstupovou linii pod vrcholem masivu. Rozhodujeme se pro výstup na krásnou vyhlídku a v lezečkách sestupujeme bezpečně obloukem a později roklí k nástupu.

Závěr

Zatímco v Tatrách během víkendu vládly zimní podmínky, my jsme si nakonec zalezli na podobném materiálu s delšími cestami za příznivého počasí. Mohu říct, že jsme si dovolenou užili a „lezení bylo na pohodu“. No a Tatry ty si dáme třeba příští rok.

P.S. Do Tater jsem nakonec turisticky vyrazil koncem září a počasí bylo opět nejisté. Prošel jsem Velickou a Velkou Studenou dolinu a oblačnost byla v 1900 m-dohlednost 20m. Bohužel v tomto období zahynuli dva lidé na Gerlachu a Satanovi.