Letní Tatry – Popradské pleso

autor: | Srp 14, 2004 | 2004-2005, Kronika, Tatry | 0 komentářů

(7 – 13. srpna 2004)

Pátek a sobota 7. srpna 2004

Letní lezení v Tatrách se stalo prázdninovou tradicí. Letos už popáté vyjíždíme nočním rychlíkem do Štrby v ideální sestavě dvou dvojek. Já s Tazem a synek Honza s Michalem. Ubytování máme zamluvené předem. Cena za lůžku v turistickém pokoji je rozumná, vychází na 240,- českých korun.

Pokoj na chatě u Popradského plesa není ještě volný a tak si bágly skládáme do úschovny. Počasí je dobré a tak nastupujeme ze druhé zatáčky magistrály na žebro Ostrvy. Taz začíná tahat a mám podezření, že některé úseky si schválně ztěžuje. Lahůdkou je lezení asi desetimetrovou spárou, která přechází v ostrý hřbet. Pro jistotu taháme bágly na laně a tento úsek obtížnosti mezi IV a V si vychutnáváme. Ale cesta nekončí. Až na vrcholek věže, kde se žebro láme do hřebene, je lezení pořád zajímavé. Pak už je sklon menší, ale jdeme stále na laně asi 5 délek. Tahám zase já a občas si taky vymyslím nějakou tu lahůdku. No ale po celonoční cestě se brzo přihlásí únava a tak jsme rádi, že už je vrcholek. Sestup magistrálou je snadný.

Naše grupa

Neděle 8. srpna 2004

Pod horami panuje tropické počasí. I na horách předpovídají teplo, s odpoledními bouřkami. Ale že je počasí v horách nevyzpytatelné, jsme se přesvědčili nejvíce dnes. Vstáváme velmi brzy a stoupáme až na závěr Zlomiskové doliny. Chceme přelézt hřeben Sněžných kopek od severozápadu. Přesto, že oblačnost má přibývat až odpoledne, se hned při první délce dává do deště. Mechové plotny se stávají nelezitelnými, oblézt se to nedá a tak Taz slaňuje a vracíme se do doliny. Ale odpoledne se najednou nebe vymetlo, sluníčko příjemně svítí. Honza už má toho dost a vrací se, Taz s Michalem přelézají alespoň první vrcholek. Dnes nás počasí vytrestalo a vzpomínám na loňskou dopolední bouřku na Východní Vysoké. Z té bouřky ale pršelo nepřetržitě 3 dny. Před chatou si dáváme vždy po návratu pivko v bufetu. Je dobře chlazené. Zato Langoš za 20 SKK je podnikatelský podvod. Dvacku stojí totiž jen těsto, i za česnek, kečup a sýr chtějí příplatek. Nakonec se dostaneme s cenou na 50. A to za Langoš velikosti koláče je opravdu zlodějna.

Pondělí 9. srpna 2004

Předpověď stále stejná. Tentokrát jdeme Mengusovskou dolinou pod Volovku. Hned ráno se zatahuje a za chvíli jsme v mracích. Přesto nastupujeme do známé klasické cesty pravým žebrem. Před námi jde dvojka v lezečkách a ověšená sbírkou zánovního matroše. První délka jim trvá přes hodinu a tak raději svačíme. Když jsou konečně po dvou hodinách odlezlí od prvního štandu, nastupujeme také. Krásné lezení po lištách a poličkách je nám odměnou. Ale mrak je stále černější, tma je jako večer. Proto nedolézáme až na vrcholek a místo poslední délky slaňujeme žlebem. Po návratu je nám odměnou zase Staropramen, tentokrát raději bez langoše.

Úterý 10. srpna 2004

Úterý je odpočinkovým dnem. Scházíme do civilizace a nakupujeme chybějící pečivo. Kupodivu se zdá, že tento den nepršelo ráno ani odpoledne.

Středa 11. srpna 2004

Předpověď stále stejná. Vyrážíme na Ošarpance klasickou cestou. Vstáváme brzy a tak jsme u nástupu první. První tři délky vedou komínem. Některé chyty jsou pěkně ohlazené a tak klasifikace za III je podhodnocená. Kluci z horské zrovna přejišťují stanoviště. My lezeme ještě po rezatých skobkách. Po výlezu z komína cesta pokračuje po strmých plotnách. I tady jsou některé úseky docela pěkné. Zvlášť dolez hladkou plotnou je nádherný. A počasí se stále drží. Zajímavé je i slanění, dokonce několik metrů volně vzduchem. I sestup do Zlomiskové doliny je příjemný. Michal s Tazem mají větší ambice a tak si prohlížejí těžší cesty s tím, že se na ně vypraví ráno.

Čtvrtek 12. srpna 2004

Kluci se ráno vydávají na plotny. Já s Honzíkem si uděláme výlet do Smokovce, kde nakupujeme ve výprodeji goráčové a flísové rukavice. I kluci byli úspěšní, přelezli Puškášovy plotny a ještě jednu těžší třídélkovou cestu. Takže to bylo jejich úspěšné završení .

Pátek 13. května 2004

Podle předpovědi se mělo večer zkazit počasí a tak jsme chtěli podniknout poslední velký výstup. Dolézt přes Dračí štít na Vysokou. Ale už v noci přichází bouřka, leje jako z konve i dopoledne a tak balíme. Předpověď není příznivá. Zbývá jen sestoupit na Štrbské Pleso, sjet zubačkou na Štrbu a pokračovat Košičanem až domů.

Autor: neznámý